Komentář ke studii (Účinnost a bezpečnost dapagliflozinu u pacientů s nedostatečnou kontrolou diabetes mellitus 1. typu - studie DEPICT-1)
Abstract
Léčba diabetes mellitus (DM) 1. typu se v současné době stále opírá o celoživotní podávání inzulinu. Pro dosažení normálních hodnot glykemie (nebo alespoň přiblížení se k normálním hodnotám) je u většiny pacientů nutná terapie intenzivními inzulinovými programy.
Léčba by měla být v optimálním případě zahájena co nejdříve od stanovení diagnózy, a to z důvodu prevence a oddálení nástupu mikro- a makrovaskulárních komplikací. Opožděné dosažení glykemické kontroly pravděpodobně přispívá ke zvýšení rizika úmrtí pacientů s DM 1. typu, a to i v případě, že v pozdějších fázích léčby je nemoc již dobře kontrolovaná.
Data z velkých studií a registrů s pacienty s DM 1. typu ukazují, že přes významné pokroky v léčbě této choroby nebývá stále často dosahováno optimální glykemické kontroly. Vyhlíženy jsou tak nové podpůrné terapie, které by u pacientů s DM 1. typu pomáhaly snižovat a kontrolovat glykemii nezávisle na inzulinu a mohly by být podávány současně s inzulinovým programem.
Taková podpůrná terapie by měla být zároveň bezpečná a optimálně by měla mít i jiné přínosy, např. zlepšení krevního tlaku nebo snížení tělesné hmotnosti. Glifloziny, inhibitory SGLT2, jsou relativně novou skupinou léků, jež snižují glykemii naprosto nezávisle na inzulinu.
Tím, že blokují reabsorpci glukózy v renálních proximálních tubulech, vedou ke zvýšenému vylučování glukózy močí, a tím i ke ztrátě kalorií a v důsledku k poklesu tělesné hmotnosti. Díky natriuretickému účinku gliflozinů je léčba doprovázena snížením krevního tlaku, popsán byl i příznivý vliv této léčby na kardiovaskulární a renální parametry pacientů.
Inhibitory SGLT2 jsou proto nadějným doplňkem stávajícího portfolia antidiabetických léčiv. Dapagliflozin je inhibitor SGLT2 schválený pro léčbu DM 2. typu.
Jeho účinnost a bezpečnost jako podpůrné terapie u pacientů s DM 1. typu léčených inzulinem zkoumalo dosud několik málo studií - výsledky těchto prací však byly nadějné. Na zařazení dapagliflozinu do léčby pacientů s DM 1. typu se soustředil klinický program DEPICT (DEPICT-1 a DEPICT-2).