Abstrakt
Kulturní kapitál představuje významnou součást pojmové výbavy výzkumu nerovností a sociální reprodukce. Předpokládané proměny kulturních hierarchií v dnešní společnosti ale otevírají otázku, zda i dnes má smysl hovořit o legitimním vkusu, popřípadě jakou povahu tento vkus má.
Následující analýza zkoumá povahu legitimní kultury v prostředí vysokoškolského studia. Zaměřuje se na diferenciaci vkusu a na způsob, jakým je prostor kulturní spotřeby strukturován studijními obory a fakultami.
Studie se opírá o data z dotazníkového šetření studentů prvních a druhých ročníků Univerzity Karlovy z roku 2017 (n = 5 127), využívá přitom metod vícerozměrné korespondenční analýzy. Ukazuje, že první dimenzi kulturního prostoru studentů lze interpretovat jako osu celkového kulturního kapitálu bez specifického rozlišení.
Naopak třetí dimenze kulturního prostoru přesvědčivě zachycuje štěpení mezi tradiční a novou formou kulturního kapitálu. Míra akumulace kulturního kapitálu významně souvisí s povahou studovaných oborů, výrazným strukturujícím prvkem je ale také odlišné prostředí jednotlivých fakult.