Abstrakt
Mezi výživová doporučení, jejichž univerzální platnost byla zpochybněna, patří: co nejnižší obsah cholesterolu a nasycených tuků ve stravě; fruktóza jako vhodné sladidlo pro diabetiky; 5-6 jídel denně; nezbytnost snídaně; nezbytnost druhé večeře a nezbytnost sacharidů (44-60 % energetického příjmu) ve stravě diabetika. Cholesterol ve stravě má minimální vliv na hladinu cholesterolu v krvi, proto omezení jeho obsahu ve stravě přestává být součástí výživových doporučení.
Vyšší obsah nasycených mastných kyselin ve stravě může zvyšovat hladinu krevních lipidů, ale jejich negativní vliv na kardiovaskulární morbiditu a mortalitu nebyl prokázán. Z recentní Prospective Urban Rural Epidemiology (PURE) studie (Lancet, 2017) naopak vyplynulo, že vyšší příjem nasycených tuků je spojen s nižším rizikem celkové mortality i nižším rizikem cévní mozkové příhody, zatímco vyšší příjem sacharidů je spojen s vyšším rizikem celkové mortality.
Fruktóza má nízký glykemický index, ale její zvýšená konzumace je spojena s rizikem steatózy jater a inzulinové rezistence. Pro obézní a diabetiky 2. typu je v rámci redukčního režimu účinnější konzumovat méně větších jídel denně než více menších jídel denně.
Velmi brzká snídaně není vhodná u pacientů s polymorfismem genu pro melatoninový receptor (MTNR1B), který je přítomen téměř u třetiny populace. U diabetiků 1. typu léčených bazálními analogy je druhá večeře zpravidla zdrojem vyšších glykémií před spaním a s výjimkou fyzické aktivity by měla být vynechána nebo kryta krátkodobě působícím inzulinem.
Správně sestavená nízkosacharidová strava je jednou z možností účinné a bezpečné dietní léčby diabetiků 1. i 2. typu.