Cílem třetí kapitoly je objasnit v čem spočívá způsobilost právnické osoby na jedné straně "právně jednat" a zároveň také nést právní odpovědnost. Autor dospívá k závěru, že jak pro právní jednání, tak pro právní odpovědnost je nezbytné, aby právnické osobě byl přičítán rozum a vůle.
Vzhledem k tomu, že rozum a vůle patří vždy člověku, který je zároveň vždy také fyzickou osobou, musí být rozum a vůle osoby právnické ve skutečnosti vždy "cizím" rozumem a vůlí. Z tohoto hlediska nelze považovat ani "právní", ani "protiprávní" jednání právnické osoby za její vlastní, což ale nijak nebrání tomu, aby byl tento cizí rozum a vůle právnické osobě přičítán a vyvolával právní následky, které s ním právní řád spojuje jak v případě právního jednání, tak v případě právní odpovědnosti.