Abstrakt
Cíl práce: Cílem studie je zhodnocení prvních zkušeností s novým typem anatomických symfyzeálních dlah určených ke stabilizaci roztržené symfýzy a zlomenin v její těsné blízkosti. Materiál a metody: Retrospektivně bylo zhodnoceno pět pacientů operovaných v období od července 2015 do konce roku 2016 novou anatomickou symfyzeální dlahou pro poranění pánevního kruhu. Čtyřikrát byla provedena stabilizace symfyzeolýzy a jednou osteosyntéza čtyřraménkové zlomeniny v blízkosti symfýzy.
Zadní segment pánve byl fixován třikrát iliosakrálními šrouby a dvakrát transsakrální tyčí. Všechny operace v oblasti symfýzy byly provedeny z modifikovaného předního suprapubického přístupu.
Celkem byli operováni tři muži a dvě ženy v průměrném věku 54,6 let, v rozmezí 19-77 let. Průměrná doba sledování pěti pacientů byla 12,6 měsíců.
Bylo provedeno i předběžné hodnocení pooperačních klinických a rentgenologických výsledků u velmi nesourodého souboru pacientů. Výsledky: Pooperační rentgenologický výsledek hodnocený dle Pohlemanna byl ve všech případech výborný.
S časovým odstupem 3-6 měsíců jsme zaznamenali ve třech případech uvolnění šroubů bez vlivu na celkový výsledek operace, v jednom případě došlo k rozestupu symfýzy o 2 mm při současném uvolnění dvou šroubů bez ovlivnění klinického výsledku. Klinické hodnocení dle Majeeda s průměrnou dobou sledování 12,6 měsíců u 4 pacientů bylo 98, 86, 72 a 49 bodů.
U jednoho pacienta nebylo možné výsledky hodnotit pro současné poranění míchy s tetraplegií. Nicméně i u tohoto pacienta je mo žný bezproblémový sed v rehabilitačním vozíku.
Nedošlo k žádné závažnější peroperační ani časné pooperační komplikaci. Z pozdních komplikací došlo jednou k hluboké infekci u pacientky s kolostomií tři měsíce od primárního výkonu.
Diskuze: První klinické i radiologické výsledky našeho malého souboru jsou srovnatelné s výsledky větších souborů využívajících víceotvorové dlahy ke stabilizaci předního segmentu, případně s aplikací dvou dlah. Ve shodě s dalšími autory lze pro aplikaci nových dlah využít méně invazivní operační přístup bez odetnutí přímých svalů břišních.
Z výsledků předchozích biomechanických studií lze usuzovat, že jejich pevnost bude odpovídat dvěma přiloženým dlahám, případně bude srovnatelná s víceotvorovými dlahami. Závěr: První zkušenosti s použitím nových anatomických symfyzeálních dlah jsou nadějné.
Nové typy dlah určené pro přední segment pánve umožňují fixaci pomocí šroubů, které jsou zaváděny ve dvou rovinách. Výrazně je tak zvýšena stabilita provedené montáže a mohou nahradit běžně používané dvě dlahy.
Limitem našeho souboru je jeho velmi malý rozsah. Do budoucna bude nutné provedení srovnávacích zátěžových testů.