Příspěvek se zabývá předpoklady a počátky městské historiografie v českých zemích ve středověku v kontextu vývoje městské historiografie latinského kulturního okruhu. Autorka sleduje jednotlivé typy historických zápisů a vyprávění: zápisy o událostech ve městech v úředních městských knihách, anály zapisované průběžně městskými úředníky a relace o událostech ve městech.
Zvláštní pozornost je věnována análům, které byly vedeny pravděpodobně na Starém Městě pražském mezi lety 1436 a 1448, a zřejmě novoměstským análům z poslední čtvrtiny 15. a prvního desetiletí 16. století. Obojí jsou dochovány jako součást Starých letopisů českých.
Na okraj je zmíněna také měšťanská historiografie pozdního středověku.