Abstrakt
Recenze knihy Sheila Fitzpatrick Každodenní stalinismus, recenze knihy Božena Kopičková Žofie Bavorská a recenze knihy Grzegorz Motyka Volyň 1943. Kniha Sheily Fitzpatrickové Každodenní stalinismus (Academia 2018, přel.
Tomáš Trusina) patří k nejslavnějším pracím věnovaným meziválečnému Rusku. Věhlasu se jí dostalo hned z několika důvodů.
Předně, autorka v ní při jejím prvním vydání z roku 1999 aplikovala koncept dějin každodennosti, který se původně vztahoval především na knihy věnované ranému novověku a středověku. Zároveň kniha patřila k nemnoha pokusům nahlédnout na stalinské období sovětských dějin nikoli prizmatem dějin politických, nýbrž zdola, očima obyčejných lidí žijících v ruských městech.
Podtitul Obyčejný život v neobyčejné době autorka zvolila vcelku příznačně, i když se v něm skrývají jistá úskalí. Fitzpatricková si jich je dobře vědoma a v úvodních pasážích knihy, které naštěstí postrádají dnes tolik módní a přitom povětšinou prázdné teoretické úvahy o každodennosti, je otevřeně přiznává.
Ve skutečnosti totiž svoji knihu věnovala mimořádné každodennosti, tedy životu, jenž pro většinu Evropanů 20. století rozhodně nebyl životem normálním. Obyčejní Rusové si přitom podle autorky byli vědomi skutečnosti, že nežijí normální život, i když je samozřejmě otázkou, zda izolovaní obyčejní sovětští lidé, kteří neznali nic víc než carské a posléze sovětské Rusko, vůbec tušili, co je normální.