Kapitola se věnuje pojetí suverenity v Hegelových Základech filosofie práva, přičemž otázku suverenity představuje jako totožnou s otázkou jednoty státu. Rozlišuje v Hegelově koncepci tři aspekty této jednoty, jejichž pomocí se Hegel snaží o syntézu ideální a empirické povahy suverénní moci.