Text se věnuje filmu (kostýmní) výtvarnice Ester Krumbachové, Vražda Ing. Čerta (1970) a jeho různým mediálním variantám (filmové povídce, rozhlasové adaptaci, scénáři). Vraždu Ing. Čerta sledujeme ve třech, pro film vra žedných rovinách.
Třemi mrtvolami jsou: dokonalost filmové mizanscény, bující, bujná a bujará oralita a sofisma filosofického humoru. Všechny tyto "mrtvoly" jsou vzrušujícími stopami intelektuálního a uměleckého života Ester Krumbachové, v jejím jediném režisérském díle Vražda Ing. Čerta živočišně kulminují a zároveň spektakulárně umírají.