Abstract
Nádory trávicího traktu jsou nejčastější příčinou nádorového úmrtí v Evropě a z nich největší zastoupení mají kolorektální karcinom a karcinom pankreatu. U sporadického karcinomu pankreatu se rýsují možnosti vyhledávání časných stadií v určité skupině nově zjištěných diabetiků.
Význam včasné diagnostiky kolorektálního karcinomu dokazuje skutečnost, že i přes zavedený screening je stále 90 % nádorů odhaleno u symptomatických pacientů. Prostor pro zlepšení včasné diagnostiky existuje; Česká republika je v pětiletém přežití pacientů s kolorektálním karcinomem spíše na chvostu Evropy.
Přitom máme tradičně dobrý přístup ke kolonoskopii. Nicméně kapacitní problémy v souvislosti s rostoucím screeningem i snaha nevyšetřovat pacienty zbytečně nás nutí odesílání pacientů ke kolonoskopii optimalizovat.
V článku jsou identifikovány různé důvody pro zpoždění diagnózy nádoru - na straně pacienta, na straně praktického lékaře i ve specializované péči. Tradiční koncept varovných příznaků často selhává.
V zahraničí jsou k dispozici speciální strategie včasné diagnostiky nádorů v primárné péči za užití nástrojů pro kalkulaci rizik vyplývajících z alarmujících příznaků a jejich kombinací. Existují důkazy pro efektivitu uvedení laboratorní diagnostiky dostupné praktickým lékařům do algoritmů včasné diagnostiky gastrointestinálních nádorů v prim ární péči.
Negativní výsledek imunochemického testu na okultní krvácení z 96 % vylučuje, že v pozadí obtíží pacienta se vztahem k dolní části trávicího traktu je organické onemocnění.