Cílem našeho výzkumu bylo porovnat účinky tréninku ve dvou intervenčních skupinách romských dětí - ve skupině pracující metodou Feuersteinova instrumentálního obohacování (FIE) a ve skupině pracující novou metodou Krížom Krážom (KK). Byli jsme si však vědomi toho, že na celkové výkony dět í má vliv mnoho dalších faktorů.
Proto se naše práce zabývala rovněž rodičovskými postoji ke vzdělání, učitelskou a lektorskou perspektivou a charakteristikami lokalit, ze kterých děti pocházejí. Naše studie měla smíšený design.
Kvantitativní část byla tvořena třemi fázemi: pretestem, intervenční fází během které probíhal trénink a retestem. V rámci pretestu jsme sledovali zejména řečovou a kognitivní úroveň.
Shodné oblasti jsme testovali rovněž v rámci retestu na konci školního roku, abychom mohli posoudit zlepšení jednotlivých žáků. Kvalitativní výzkum spočíval v polo-strukturovaných rozhovorech s učiteli, lektory a rodiči a zahrnoval také pozorování výuky.
Statisticky významné zlepšení bylo sledováno u celé skupiny dětí dětí téměř ve všech sledovaných oblastech. Rozdíly ve zlepšení mezi FIE a KK skupinami nicméně nalezeny nebyly.
Naopak jsme zjistili významné rozdíly mezi žáky pocházejícími z různých lokalit; příslušnost k lokalitě se tedy ukázala jako hlavní prediktor zlepšení. Snažili jsme se proto tento efekt lokality vysvětlit v rámci kvalitní částí našeho výzkumu.
Zdá se, že jedním z možných vysvětlujících faktorů by mohly být rozdíly mezi učiteli a lektory. Jednalo se zejména o rozdíly v míře direktivity a rozdíly ve schopnosti nastavovat transparentní pravidla a následně je dodržovat.
Vyšší úroveň zlepšení jsme zjistili u skupin dětí s více strukturovanými a důslednými učitelkami a lektorkami.