Abstrakt
Terapeutický vztah je jednou z nejefektivnějších komponent psychoterapeutické péče. Výzkumy ukazují, že faktory s ním spojené korelují s výsledkem psychoterapie mnohem více než to, jaké specializované psychoterapeutické intervence jsou používány.
Každý psychoterapeutický vztah je bez ohledu na teoretické zaměření terapeuta tvořen třemi komponentami: pracovní aliancí, přenosovým a protipřenosovým vztahem a reálným vztahem. Cílem případové studie je popsat psychoterapeutickou práci s klientkou s hraniční strukturou osobnosti z pohledu terapeutického vztahu a jeho tří komponent (pracovní aliance, přenosového a protipřenosového vztahu a reálného vztahu).
Hlavním tématem psychoterapeutických sezení byly vztahy s blízkými lidmi, včetně terapeutického vztahu. Blízké vztahy měly zároveň velkou zásluhu na její postupné stabilizaci.
Terapeutický vztah je jednou ze základních komponent efektivity léčby především u osob s vážnější psychopatologií a narušenou schopností mezilidské vztahovosti.