Autor v souborném sdělení uvádí rozdíly mezi skvamózními a neskvamózními karcinomy plic z hlediska klinických, fenotypových a genetických parametrů. Skvamózní karcinomy jsou obecně sdruženy s vyšším věkem nemocných, se závažnějšími komorbi-ditami, liší se od karcinomů neskvamózních lokalizací i méně častým metastazováním do mozku.
Z genetického hlediska se liší odlišným spektrem řídících mutací, biologicky cílená léčba má u těchto nádorů jen omezené možnosti (ramucirumab, erlotinib, afatinib). Zlepšení neblahé prognózy nemocných s pokročilými skvamózními karcinomy plic přináší nově imunoonkologická léčba s využitím monoklonálních protilátek nivolumab, pembrolizumab a pravděpodobně též atezolizumab.
Prediktorem účinnosti těchto protilátek není exprese PD-L1, nadějí pro vyhledání optimálních nemocných pro tuto léčbu představuje vyšetření mutační nálože nádorové DNA.