Abstrakt
Rozvoj nových biotechnologií v posledních dekádách umožnil výzkum a vývoj nových biologických léků v podobě monoklonálních protilátek zaměřených na klíčové molekuly podílející se na rozvoji a perzistenci chronického zánětu u revmatoidní artritidy (RA). Interleukin 6 (IL-6) se podílí na pochodech buněčné i humorální imunity, jeho působením dochází k produkci proteinů akutní fáze exprimovaných při systémové zánětlivé odpovědi u RA.
Inhibice IL-6 se stala úspěšným terapeutickým cílem, který se již etabloval v terapii RA prostřednictvím tocilizumabu. Tento úspěch umožnil vývoj dalších monoklonálních protilátek ovlivňujících IL-6 - ať už prostřednictvím vazby na IL-6 (sirukumab, olokizumab, clazakizumab), nebo jeho receptor (sarilumab).
Sarilumab prokázal svůj efekt a relativně dobrý bezpečnostní profil ve studiích fáze I, II a III v kohortách nemocných s RA. Studie fáze III byly zaměřeny na různé populace nemocných s RA rozdělených dle předchozí terapie, dále byla provedena srovnávací studie proti adalimumabu v monotorapii, která prokázala vyšší účinnost sarilumabu proti adalimumabu v monoterapii.
Tato práce se zabývá shrnutím poznatků o efektivitě a bezpečnosti sarilumabu dle klinických hodnocení fáze III.