Abstrakt
Před plným propuknutím schizofrenie je u většiny pacientů různě dlouhé prodromální období. Toto období se vyznačuje změnami jak funkčními, tak morfologickými.
Za účelem lepšího porozumění těmto prodromálním stavům bylo vyvinuto několik konceptů, které kromě klasifikace přispívají i k diagnostice a léčbě. V tomto přehledovém článku uv ádíme souhrn současných znalostí morfologických změn u skupiny jedinců, která je ve vysokém riziku rozvoje psychózy, dále změn funkčních, jejich možných klinických důsledků a budoucího využití těchto nálezů v časné diagnostice.
Věnujeme se rovněž limitacím současných zobrazovacích studií. Dále je uveden přehled možných terapeutických intervencí, farmakologických i nefarmakologických, včetně přístupů experimentálních.
Podle dostupných informací se má za to, že preventivní intervence u těchto subjektů jsou vhodné a mohou být efektivní, respektive vést jak k oddálení přechodu těchto jedinců do psychózy, tak ke zmírnění jednotlivých projevů.