Kazuistika se věnuje vlivu hudby v životě chlapce s poruchou autistického spektra a dalšími přidruženými duševními poruchami v časové perspektivě od jeho narození do období rané dospělosti. Příspěvek mapuje užívání receptivních i aktivních forem hudby, které jednak chlapec realizoval spontánně a jednak mu tyto formy byly zprostředkovány v rámci podpory zkvalitňování jeho života a rozvoje, ať již rodinou, školou, či dalšími spolupracujícími odborníky a institucemi.
Příspěvek pracuje s vlastní reflexí chlapce, jeho rodiny a učitelů hudby. Shrnuje také funkce hudby, které měly pozitivní vliv na jeho život.