Hypotyreóza je u pa-cientů se srdečním onemocněním častým nálezem. Je rizikovým faktorem aterosklerózy a ischemické choroby srdeční a má přímý negativní vliv na funkci levé i pravé srdečn í komory (hypotyreózní kardiomyopatie).
Manifestní hypotyreóza je vždy důvodem k substituční léčbě levotyroxinem. U pa-cientů se srdečním onemocněním vždy začínáme léčbu malou dávkou a zvyšujeme postupně.
Léčba subklinické hypotyreózy zůstává u pa-cientů se srdečním onemocněním kontroverzní a její benefity pravděpodobně závisí na věku. Ve vyšším věku často rizika léčby převáží, a proto se raději spokojíme s cílovými hodnotami tyreoidálního stimulačního hormonu v horním pásmu referenčního rozmezí nebo i lehce nad ni, než abychom pa-cienta předávkovali.
Velmi zjednodušeně lze říci, že z léčby subklinické hypotyreózy pravděpodobně nejvíce profitují pa-cienti se srdečním onemocněním ve věku 45- 65 let.