Abstrakt
Monografie Aramejština knihy Zohar přináší přehled základních morfologických jevů zoharické aramejštiny. Úvod seznamuje čtenáře s rozsáhlou vědeckou diskuzí o povaze aramejštiny knihy Zohar a zachycuje vývoj vnímání zoharické aramejštiny od doby prvních vědeckých prací až do současnosti, i.e. ranou fázi, kdy byla aramejština knihy Zohar prohlašována za pokleslý umělý jazyk a postupnou změnu popsaného stanoviska, vedoucí k ocenění zoharické aramejštiny a k její klasifikaci coby přirozeného literárního jazyka, jenž je součástí širšího proudu aramejské středověké literární tvorby. Prvním prezentovaným morfologickým jevem jsou jména.
Vedle zájmen osobních a jejich dvojí funkce, kdy mohou reprezentovat též sloveso být, je pozornost věnována i zájmenům ukazovacím, zájmenům tázacím a samostatným zájmenům přivlastňovacím. Větší část kapitoly se následně věnuje jménům podstatným, flexi podstatných jmen, vyjádření vlastnictví a povinnosti a krátce také jménům přídavným.
Obsahem kapitoly druhé, jejíž rozsah představuje podstatnou část publikace, je přehled slovesného systému zoharické aramejštiny, i.e. realizace slovesných kořenů v jednotlivých slovesných formách (participium, perfektum, imperfektum, infinitiv, imperativ a zájmenné přípony sloves, které jsou důležitým rysem pozdní literární aramejštiny). Tři závěrečné kratší kapitoly se následně zabývají vybranými adverbii a adverbiálními předložkami, spojkami a číslovkami.
Přehled morfologických jevů je vždy doplněn o příklady z knihy Zohar, které popsané jevy ilustrují a zároveň také předkládají fundamentální témata zoharické mystiky - pojetí B-ha, zoharickou kosmologii a kosmogonii, antropologii, teurgii plnění micvot a nauku o tikun ha-olam, čili přesvědčení, že tento svět je možné přeměnit ve svět lepší. Specifický charakter zoharické aramejštiny je překážkou, jejíž existence zájemcům o studium knihy Zohar předkládá náročnou výzvu.
Popsaná monografie zdolání této bariéry usnadňuje. Především je však cenným zdrojem pro komparativní filologické studium.