Abstrakt
Tato kniha se věnuje domu ve Vojvodovu, české vesnici v severozápadním Bulharsku, která byla založena v roce 1900 převážně česky mluvícími protestanty z vesnice Svatá Helena v dnešním rumunském Banátu. Autoři se zabývají původními vojvodovskými domy, které vybudovali přesídlenci ze Svaté Heleny, a které jsou zde dodnes označovány jako "české domy".
Jsou tak odlišovány od jiného typu architektury, která zde začala vznikat později, a kterému se zde říká "bulharské domy". Vojvodovský "český dům" je analyzován z perspektivy stavebně-technické i sociálně-kulturní.
Pozornost je věnována také vývoji vojvodovského "českého domu" v kontextu venkovské kolonizační architektury Vojvodovský "český" dům je představen jako nedílná součást širšího komplexu venkovského stavitelství a stavební kultury kolonizačních osad jihovýchodní Evropy. Přestože byly domy ve Vojvodovu označovány a vnímány jako "české", neměla skutečnost, že předkové vojvodovských obyvatel pocházeli z českých zemí, na podobu jejich domů žádný podstatný vliv.
Obdobný urbanismus obce, stejně jako používané materiály, technologie a stavební prvky je však možné najít například v oblasti srbského a rumunského Banátu v obcích osídlených obyvateli různého "etnického" původu. Cílem knihy bylo ukázat, jakým způsobem typ a podoba domu ve Vojvodovu ovlivňovaly životy a vzájemné vztahy lidí, kteří v nich po půlstoletí žili, a zároveň, jak se domy přizpůsobovaly ekonomickým potřebám a sociálním vlivům svých obyvatel.
Autoři sledují vztahy uvnitř domu i sociabilitu přesahující hranice domu, a snaží se zasadit typickou podobu vojvodovské rodinné domácnosti do širšího kontextu tradičních evropských vesnických společenství. Data o vojvodovském domě tak mohou sloužit jako základ pro širší komparativní analýzu materiálních i sociálních rozměrů venkovského stavitelství v Evropě.