Článek zkoumá nedávné české biblické překlady, všechny publikované v roce 2009 (Český studijní překlad, Bibli 21 a Jeruzalémskou Bibli) ve světle textové kritiky. Vzorek biblického textu pro toto studium, v rámci něhož je ke zkoumání rovněž zahrnut starší Český ekumenický překlad (1979) a moderní biblické překlady v některých dalších jazycích (anglickém, německém a slovenském), je vzat z prvních patnácti kapitol První knihy Samuelovy.
Výzkum shledává mezi novodobými českými překlady značnou rozmanitost přístupů k biblickému textu, od překladů striktně se držících masoretského textu (takto Český studijní překlad) po překlady, jenž zahrnují množství starověkých variant tam, kde masoretský text vykazuje známky sekundárního vývoje (takto Bible 21 a Jeruzalémská Bible). V závěru výzkumu je poukázáno na to, že výsledky moderních textově-kritických studií jsou a zůstanou relevantními pro každou novou generaci překladů či revizí překladů biblického textu obecně, a knih Samuelových konkrétně.