Abstrakt
Stať přináší stručný přehled vývoje české teorie terminologie, která má v české jazykovědě a v péči o českou jazykovou kulturu významnou tradici. Systematicky se začala rozvíjet v souvislosti s činností Pražského lingvistického kroužku, založeného v roce 1926.
Ve vývoji české terminologické teorie se v souvislosti s utvářením a rozhojňováním termínů a jejich dílčích terminologických soustav propracovávaly, měnily a ustalovaly teoretické názory na podstatu, vymezení a vlastnosti termínů; stať připomíná stručně a v přehledu některá základní teoretická pojetí termínů. V mezinárodním kontextu a z historického pohledu se jako hlavní přínos a specifičnost české teorie terminologie i přes veškerou její vnitřní názorovou pestrost a variantnost jeví její vesměs převažující a tradiční funkčně strukturalistický přístup k termínům; proto jej stať stručně shrnuje.