Inkluzivní náboženské vzdělávání a jeho význam v integračním procesu migrantů a socializačním procesu českých obyvatel
Abstrakt
Příspěvek se zabývá pojmem inkluzivní náboženské vzdělávání a jeho vztahem k integraci jednotlivců, skupin i k náboženské socializaci celé české společnosti. Ukazuje se, že zejména v souvislosti s migrační krizí je tento způsob vzdělávání dětí, náboženských menšin i většin velmi aktuální.
Příspěvek nabízí vhled do vzniku tohoto nového paradigmatu i způsobu výuky uvnitř náboženské pedagogiky a didaktiky i současnou odbornou reflexi. Na základě příkladu dobré praxe jsou prezentovány některé problematiky takového vzdělávání: evokace prekonceptů k neznámému tématu, vzbuzení zájmu v dítěti chtít se o tématu něco dozvědět, role učitele ve výuce i specifické kompetence získávané touto formou vzdělávání (kulturní, porozumění menšinám, k vyššímu myšlení, teologická a duchovní).