Gramatika poskytuje pohled na utvářenost a fungování gramatiky češtiny jako přirozeného jazyka tak, jak odpovídá co nejširšímu spektru jejích forem a funkcí. Primární přitom je zaznamenávání, definice, dokladová ilustrace a výklad jevů jako prostředků jazykové komunikace před speciální lingvistickou teorií.
První díl gramatiky se věnuje charakteristice slovních druhů a výkladu tvoření slov. Autorka pro tento díl zpracovala tři kapitoly o tvoření kompozicí: Tvoření substantiv, Tvoření adjektiv a Tvoření adverbií.
Pojetí a klasifikace kompozit v této gramatice vychází z jejich slovotvorné podoby, tzn. z hlediska funkčně strukturního, nikoliv genetického. Sleduje se podíl kompozice při jazykovém ztvárnění pojmu, její systémovost, proměnlivost a příp. aktualizace, jak je dokládají výskyty kompozit ze současného úzu (na základě excerpce z Českého národního korpusu).
Strukturní význam kompozit se v tomto pojetí zakládá na jejich slovotvorné stavbě s oporou ve slovotvorné motivovanosti.