Práce se zabývá sociálními skupinami, a to především z pohledu Charlese Tillyho. Nejprve uvádí několik tezí ohledně sebeidentifikace jedince, týkajících se její nezbytnosti, vzniku a podoby.
Sebeidentifikace je nerozlučně spjata se sociálními sítěmi/skupinami a odtud pramení význam sociálních skupin z hlediska kriminologie. Pokračuje hlavními momenty Tillyho teorie ve spojení s jejím uplatněním v rámci kriminologického bádání.
Závěrem je shrnutí dalších možností pokračování v tomto směru.