Úvod: Celosvětově ubývá počet otevřených chirurgických výkonů na viscerálním řečišti, důvodem je vysoká úspěšnost endovaskulárních procedur. Přesto zůstává nadále místo pro otevřenou operativu zejména na poli chronické mezenteriální ischemie, ale i jiných klinických stavů.
Metody: Autoři rekapitulují na základě vlastních zkušeností a literárních údajů indikace k otevřené chirurgické operativě na viscerálních tepnách. Upozorňují na situace, kdy je chirurgické ře šení metodou volby i v době endovaskulárních výkonů.
Diskutují výhody a nevýhody jednotlivých cévních rekonstrukcí a upozorňují na jejich technické záludnosti. Závěr: I když jde o méně časté výkony, je třeba zachovat otevřenou chirurgickou operativu viscerálních tepen v portfoliu cévního chirurga.
Nejen pro nutné řešení při selhání endovaskulárního výkonu, ale i pro elektivní výkony u nemocných, kde endovaskulární přístup není možný.