Abstrakt
Literární texty Pavla Országha Hviezdoslava obsahují mnoho lexikálních jednotek, které jsou neznáme současným čtenářům. Z antropocentrického pohledu je možné tato slova, podobně jako mnoho jiných periferních lexikálních jednotek (např. zastaraná a nářeční slova, archaismy a historismy) v různých textech starších období pokládat za lexikální agnonyma.
V této souvislosti je zajímavá existence přílohových slovníčků připojených k textu knih jako lexikální pomoc pro čtenáře. Přílohové slovníčky různých období představující specifický typ redukovaných textových slovníků jsou hodny pozornosti z hlediska slovenské a slovensko-české lexikografie i z hlediska jazykové politiky a jazykového plánování v zájmu podpory česko-slovenského a slovensko-českého bilingvismu a biliterárnosti.