Kardiovaskulární onemocnění (KVO) představují stále zásadní problém pro všechny země západní civilizace i pro země, které je svým ekonomickým rozvojem následují. I když vlastní léčba KVO doznala v posledních letech obrovských úspěchů, přeci jen nemenší (nebo dokonce ještě větší) význam má ovlivnění rizikových faktorů (RF).
Mezi těmi pak hraje zásadní roli, jako primární cíl léčby, LDL-C. Základem léčby jsou samozřejmě nefarmakologická opatření s důrazem na změnu životního stylu.
U vysokého procenta nemocných však musíme sáhnout k farmakologické léčbě. Jejím základním pilířem jsou statiny, v kombinační léčbě pak ke snížení LDL-C přidáváme ezetimib.
PCSK9-inhibitory (PCSK9-i) představují novou skupinu léků, které dramatickým způsobem pozitivně ovlivňují lipidový profil (především LDL-C, ale i apo B a Lp/a/). Tyto lipidové účinky byly v posledních několika letech velmi podrobně studovány v řadě studií.
Další studie pak sledovaly bezpečnostní profil. Všechny tyto studie přinesly pouze pozitivní výsledky.
V posledním roce však byly publikovány velké studie (desetitisícové megatrialy), které sledovaly účinky léčby PCSK9-i na KV morbiditu a mortalitu. Tyto studie, FOURIER a ODDYSEY outcomes, pak prokázaly nejen pokles KV rizika, KV příhod, ale dokonce i snížení celkové mortality.
Předložené sdělení je věnováno především zkušenostem a výsledkům, které byly získány s evolocumabem, dostupným pod firemním názvem Repatha. Budou diskutovány výsledky studií, především se zaměřením na studii FOURIER a dále na analýzy bezpečnosti, které sledovaly mimo jiné neurokognitivní funkce (studie Ebbinghaus) nebo vznik nového diabetes mellitus (DM), který, na rozdíl od statinů, nebyl pozorován.
Rovněž se zaměříme na vybrané podskupiny nemocných léčených PCSK9-i (vesměs s pozitivním účinkem), např. nemocné s familiární hypercholesterolemií (FH) nebo nemocné s DM.