Abstrakt
Značná část pacientů s diabetem 1. i 2. typu léčených inzulinem není stále dobře kompenzovaná. Příčinou jsou možná rizika neadekvátn í inzulinové léčby ( v současnosti hypoglykemie a postprandiální hyperglykemie).
Ke zlepšení inzulinových režimů byly a jsou dále vyvíjeny nové typy inzulinů, které umožňují ještě těsnější přiblížení k trvalé normoglykemii než součastná dosud používaná inzulinová analoga (glargin, detemir, aspart, glulisin, lispro). Degludek (velmi dlouhý účinek s plochým farmakokinetickým profilem) a FiAsp (velmi rychlý nástup účinku) jsou přípravky nyní využívané v reálné praxi.