Studie představuje jednu z hlavních postav Asyrské církve Východu v 11. století Elijáše z Nisibis (z. 1046), který byl mj. biskupem a psal syrsky a arabsky. Jeho díla zahrnují teologické traktáty, i filosofickou tématiku.
První část studie představuje podrobnou Elijášovu biografii a bibliografii. Další část se zaměřuje na komentář k vybrané ukázce jeho práce.
Jde o pasáži ze 7. sezení mezi ním a vezírem Abu'l-Qasim al-Maghribim (z. 1046), kde Elijáš odmítá astrologii z křesťanské perspektivy. Ze všech těchto sezení vznikla tzv.
Kniha sezení (Kitáb al-Madžális). Překlad z arabštiny kompletní části proti astrologii je tématem třetí části.
Elijášův kritický přístup k astrologii je postaven na lidském rozumu a svobodě. Klíčovou větou je "největší dar, kterým Bůh člověka obdaroval, je lidský rozum".