Doba paradoxů : Co znamenalo 20. století pro život lidí s mentálnáím postižením v Československu / v České republice
Abstrakt
Kapitola zkoumá život lidí s mentálím postižením v Československu (později v České republice) ve 20. století. Začíná obdobím, kdy České země byly součástí Rakousko-Uherské monarchie.
Byla to doba význačná úsilím o zlepšení úrovně institucionální péče pro lidi s mentálním postižením. Autorky poté popisují dobu komunismu.
Kriticky hodnotí kontroverzní podstatu Zákona o jednotné škole (1948), který ustavil síť speciálních škol pro studenty s hendikepem jako regulární součást školského systému. Zavedl také koncept "nevzdělavatelnosti" dětí s těžkým a hlubokým mentálním púostižením.
Autorky také vyzdvihují roli rodičovského hnutí při obhajobě práv pro lidi s mentálním postižením. Kapitola zahrnuje také období po pádu komunismu, kdy bylo zavedeno povinné vzdělávání pro všechny děti bez výjimky.
