Studie analyzuje okolnosti, proč na politické scéně Bosny a Hercegoviny dominují od jejího vzniku nacionalisticky orientované politické strany, a proč se tento stát ve své novodobé poválečné historii setrvale točí v bludném kruhu. Analýza postdaytonského vývoje přitom jednoznačně napovídá, že kořeny potíží, v jakých se tato ex-jugoslávská republika od okamžiku svého vzniku v roce 1992 nachází, je nutno hledat především v odlišných postojích jejích občanů k otázce nezávislosti této země a jejímu vnitřnímu uspořádání.
Kvůli rozporům vypukl na počátku 90. let vleklý konflikt, jehož mírové řešení dokázalo protikladné postoje bojujících stran reprezentovaných třemi konstitutivními národy k BaH pouze zredukovat, nikoliv však kompletně odstranit. Bosenskohercegovinská společnost je tak rozštěpená nejen mezi zastánce etnického a občanského přístupu k uspořádání státu, ale i mezi sociálně marginalizované občany a ty, kteří na daytonském politickém systému efektivně participují.