Abstrakt
Článek zasazuje některé pojmy a myšlenky J. Levého do kontextu didaktiky překladu.
Nejprve zkoumá první fázi Levého modelu překladatelského procesu, tj. fázi porozumění. Poukazuje se na to, že na základní, filologické rovině se překladatelé liter árních i neliterárních textů poměrně často dopouštějí chyb, které mají v důsledku vliv také na vyšší celky (např. vyznění autorova postoje) a soudržnost textu.
Chyb v pochopení předloze lze využít ve výuce překladu mj. k rozvoji rešeršních dovedností, včetně práce s korpusovými nástroji. Druhá část článku se zaměřuje na Levého překladatelské postupy a tendence překladatelů literárních textů.
Ačkoli sám Levý pojmenoval jen několik postupů pro převod jmen a reálií, byl prvním, kdo systematicky popsal tendence literárních překladatelů směrem k zobecňování, neutralizaci, zlogičťování a explicitaci. Levého postupy a posuny chápe Anthony Pym jako jednu z mnoha typologií, jež by mohly pomoci naučit učitele a studenty cizích jazyků uvažovat o překladu jako o komunikaci, a mohly by tak přispět k intenzivnějšímu kontaktu mezi translatologií a didaktikou cizích jazyků.