Příspěvek charakterizuje hudební gramotnost v kontextu klasifikace a ostatních typů gramotnosti a charakterizuje její základní složky. Ukazuje hudebně pedagogické koncepce, které se staly bází pro soudobé pojetí hudební gramotnosti.
Představuje hudební gramotnost jako souhrn kompetencí, které rozvíjely zásadní hudebně pedagogické směry zejména ve 20. století a ukazuje, že gramotnost navzdory pedagogické obsažnosti a relevanci těchto směrů má komplexní charakter zasahující složku znalostí a dovedností. Připomíná dále, že rozvoj hudební gramotnosti podporuje řada učebních textů, že však tento rozvoj je do velké míry závislý na kvalitě výuky.
Dovednostní charakter hudební výchovy vyžaduje totiž interakci. Text upozorňuje i na skutečnost, že rozvíjení hudební gramotnosti a kontakt jedince s hudbou, kter ý je pro tento proces nezbytný, vede k rozvoji emocionální sféry osobnosti, což má v současné době mimořádný význam pro celkový rozvoj osobnosti.
Příspěvek poukazuje také na rozvoj hudební gramotnosti v současné škole a upozorňuje na nutnost adekvátní přípravy budoucích učitelů hudební výchovy.