Studie zabývající se podváděním žáků často využívají dotazníky obsahující sebehodnoticí položky s posuzovacími škálami. Získané výsledky však nemusí reflektovat pouze úroveň nečestného chování, ale i rozdílné užívání škály respondenty.
Autoří na vzorku žáků sedmých tříd (N=265) pomocí metody ukotvujících vinět ukazují, jak může rozdílné užívání škál zkreslit závěry o vztahu mezi podváděním a vybranými charakteristikami žáků. Dále autoři formulují obecná doporučení, která slouží k podpoře základních předpokladů měření této metody.