Metoda ukotvujících vinět v pedagogickém výzkumu: doporučení pro správnou formulaci ukotvujících vinět
Abstrakt
Příspěvek má dva základní cíle. Zaprvé, představit základní principy a předpoklady metody ukotvujících vinět jako je konzistence odpovědí a ekvivalence vinět.
Zadruhé, shrnout metodologická doporučení pro formulaci ukotvujících vinět v pedagogickém výzkumu, která jsou v souladu s uvedenými základními principy a předpoklady této metody. V příspěvku bude diskutována tvorba konkrétních autorských vinět ve výzkumech zabývacích se zjišťováním sebekontroly, vůle žáků, jejich (ne)ukázněnosti a ICT dovedností.
Metoda ukotvujících vinět byla prozatím využívána v pedagogickém výzkumu spíše zřídka, ačkoliv v ostatních sociálních vědách je její využití mnohem častější a nabízí velmi slibné výsledky. Mezi některé výzkumné oblasti, kde byla tato metoda úspěšně aplikována, patří zdraví (např.
Bago d'Uva, O'Donnell, & van Doorslaer, 2008), či pracovní neschopnost (Kapteyn, Smith, & van Soest, 2007). V tomto příspěvku budou představeny viněty pro některé oblasti, které se často stávají předmětem pedagogického výzkumu, a též ve větším detailu nastíněn proces jejich konstrukce.
Metoda ukotvujících vinět v některých z těchto oblastí pedagogického výzkumu (sebekontrola a vůle) zatím nebyla nikdy předtím použita, a dá se tedy považovat za průkopnický počin. Při dotazování respondentů se často využívají (sebe)hodnotící otázky.
Dva respondenti však mohou ohodnotit stejnou situaci různým způsobem. Např. dva stejně ukáznění žáci mohou hodnotit své chování odlišně, jeden jako výborné, druhý jen jako dobré.
S využitím metody ukotvujících vinět můžeme toto odlišné užívání škály identifikovat na základě hodnocení ukotvujících vinět, krátkých příběhů popisujících měřený koncept, a (sebe)hodnocení respondentů o tento identifikovaný rozdíl korigovat. Při formulaci samotných vinět je nutno vycházet z klíčových předpokladů metody.
Při formulaci ukotvujících vinět je nutné dát pozor na několik klíčových faktorů jako je diskriminační síla vinět (viněta musí dobře odpovídat úrovni popisovaného konceptu v populaci) a obsahová relevance (volit interkulturně univerzální obsah srozumitelný cílov é skupině). Po jazykové stránce je důležité volit slova indikující objektivní míru (jít na delší dobu ven vs. na dvě hodiny ven), vyhnout se hodnotícím adjektivům (Petr se poctivě učí vs.
Petr se učí), a snažit se formulovat vinětu co nejkonkrétněji (popisovat konkrétní osobu v konkrétní situaci).