Kazuistika popisuje případ pacientky léčené 37 let pro diabetes 1. typu. Nepříjemnýzážitek spojený s hypoglykemií vedl u pacientky k rozvoji maladaptivního chováníspočívajícího v aplikaci prandiálního inzulínu až po jídle (i při vyšší glykemii).
Díkynásledným korekčním aplikacím inzulínu k řešení výrazných postprandiálních hyper-glykemií došlo k významnému zvýšení glykemické variability a celkovému zhoršenído té doby výborné kompenzace diabetu. Situaci se podařilo vyřešit tím, že jako pran-diální inzulín byl pacientce předepsán inzulín faster aspart, který si aplikuje při jídlenebo těsně po něm.