Jednou z možností protinádorové léčby je ovlivnění nádorové angiogeneze, na jejímž počátku stojí aktivace receptoru pro vaskulární endoteliální růstový faktor (VEGFR), destičkový růstový faktor (PDGFR) a fibroblastový růstový faktor (FGFR). Tato léčebná modalita si našla své místo i v léčbě pokročilého nemalobuněčného karcinomu plic (NSCLC), který patří mezi nádorová onemocnění s velmi nepříznivou prognózou.
Jako první byl pro léčbu NSCLC schválen bevacizumab v 1. linii léčby v kombinaci s chemoterapií, později ve 2. linii léčby nintedanib a ramucirumab rovněž v kombinaci s chemoterapií. V poslední době se také jako účinná ukazuje tato léčba v kombinaci s inhibitory tyrozinkinázy receptoru epidermálního růstového faktoru (EGFR TKI) či s imunoterapií.