Abstrakt
Existuje mnoho důkazů o tom, že chléb vždy zaujímal speciální místo v bulharské kultuře a historii. Studie sleduje nejen vývoj symbolické role tohoto pokrmu ve společnosti, ale také změny v jeho přípravě od thráckého období až do přelomu 19. a 20. století.
Tento výzkum vychází převážně z archeologických a archeobotanických dat sbíraných na území dnešního Bulharska. Ikonografické prameny dochované z antické Thrákie sice patří k méně početným, avšak zvláště freska nacházející se v hrobce v Kazanlaku podává cenné svědectví o přítomnosti chleba při pohřebních hostinách ve 4. a 3. století př. n. l.
Význam tohoto pokrmu ve funerálním kontextu přetrval po kristianizaci i v průběhu osmanské nadvlády. Bohaté etnografické kolekce tradičních bulharských předmětů dokazují, že v antickém období oblíbený zvyk kombinovat chlebového těsta s ovocnými plody či oříšky stejně jako zdobit povrch chleba pomocí pečetidel místní lidé přijali do svých tradic, které byly dodržovány až do 20. století.