Abstrakt
V květnu 2017 bylo v ČR registrováno 25 adiktologických ambulancí, smlouvu s pojišťovnou mělo 12 zařízení, pouze 8 s VZP. Pokrytí adiktologickými službami, které tuto smlouvu mají, a zároveň jejich úhrada jsou nedostatečné.
Cílem bylo zmapovat pracovní uplatnitelnost adiktologů v ambulantním sektoru a zaměřit se na fungování adiktologick ých ambulancí v praxi. Do studie bylo zapojeno 165 absolventů adiktologie (59 %) a 18 organizací nabízejících adiktologické služby.
Aktuálně v oboru adiktologie pracuje 96 absolventů (58 %). Ze zapojených organizací byla pouze jedna, která nezaměstnávala nikoho s kvalifikací adiktologa.
Rozložení absolventů v adiktologických službách ukazuje, že nejčastěji působí v nízkoprahových službách a v zařízeních ambulantní léčby. Celkem 50 osob má pracovní pozici označenou "adiktolog".
Existuje statisticky významný vztah mezi pozicí adiktologa a vykazováním adiktologických výkonů zdravotní pojišťovně. Část zaměstnavatelů vnímá výraznou poptávku po profesi adiktologa, i vzhledem k rozvoji specializovaných adiktologických ambulancí, ale také jejich nedostatek v krajích. První zkušenosti s adiktologickými ambulancemi ukazují spokojenost i nevýhody, řada zaměstnavatelů má zatím ambivalentní postoj, zejména vzhledem ke zmínkám, že si adiktolog v ambulanci na sebe nevydělá a že hodnota bodů za výkony je nedostatečná.
Adiktolog, jakožto nelékařská zdravotnická profese, která může vykonávat své povolání samostatně, může být výhodný pro svůj přesah do zdravotnictví a ekonomickou dostupnost, protože psychiatrů specializovaných v oboru návykových nemocí je nedostatek a jsou drahou pracovní silou.