Abstrakt
Kronika moldavského biskupa Makarija sepsaná v 16. století je pravděpodobně nevlivnější prací rané moldavské historiografie. Jedním z jejích specifik je časté využíván í titulu "car" (slovanský překlad řeckého (βασιλεύς/císař) ve spojitosti s moldavskými knížaty.
Cílem této studie je prozkoumat jakým způsobem toto použití slova "car" může být ovlivněno staršími byzantskými kronikami (přeloženými do církevní slovanštiny v Bulharsku) a srbskými letopisy, které v 16. století kolovaly v Moldavsku. V tradici tzv.
Slavie Orthodoxy (silně ovlivněné tradicí byzantskou) je používání titulu "car" širší než v západní tradici. Mnoho vládců, kteří nosí v západní tradici titul "král" má ve slovansko-pravoslavné tradici titul "car"; to se týká např. vládců starého Egypta, Asýrie, Judeje, Persie, Makedonie a dalších.
Mnoho z těchto států a jejich monarchů mělo stabilní roli a pozici v ve vyprávění byzantských kronikářů a reprezentují určitou "osu dějin", kolem které je toto vyprávění o dějinách světa soustředěno. Ve studii se snažíme dokázat, že Makarijovo využívání titulu car u moldavských vládců má významný důvod: je jím úsilí začlenit Moldavsko a jeho vládce do této "osy dějin" a učinit jej tak součástí "dějin carů a carství", čímž mu přisuzuje jasnou a významnou roli v dějinných východního (z jeho pohledu jediného pravého) křesťanstva.