Abstrakt
Cílem příspěvku je analýza valence lokačních sloves obsahujících genitivní a lokální vazby. Ačkoliv genitiv i lokál patří mezi pády, které jsou sémanticky bohatě rozrůzněné (Bermel, 1993), v příspěvku necílíme na široké spektrum těchto významů, ale zaměřujeme se pouze na genitiv a lokál vyskytující se ve valenčním potenciálu sloves, a to v následujících typech vět: i.
Lokace v nedirekcionální situaci a) NP V Loc non-dir Děti jsou ve škole. Dům stál u lesa. b) NP V NP non-dir Petr vyniká v matematice. ii.
Lokomoce a direkcionální situace a) NP V Loc dir Děti jdou do školy. Dosáhli jsme cíle. b) NP V NP dir Mluvil do telefonu.
Sáhl po koláči. c) NP V NP caus dir Maminka vedla děti do školy. Kdo to přinesl do domu.
Analýza bude provedena na korpusovém materiálu jazyka nerodilých mluvčích, u nichž předpokládáme nejen odchylky od valenčního systému rodilých mluvčích, ale snažíme se o vysledování samostatného systému lokačních sloves typického právě pro češtinu nerodilých mluvčích. Při analýze vycházíme z faktu, že valence dynamických a statických sloves patří při osvojování češtiny jako cizího jazyka mezi specifické, a to zvl. s ohledem na nutnost pochopení pojetí lokace v češtině.
Lokační predikáty mohou představovat jednoduché lokační situace, ve kterých je referent na určitém místě nebo v určité pozici (Pavel je ve škole. Pavel stojí u okna), může to však být i dynamická aktivita, která se odehrává na určitém místě (Pavel se prochází u řeky/ve škole, Dcera studuje na univerzitě/u prof.
Vojvodíka) (Kamiš, 2003). V rozlišování genitivního a lokálního valenčního potenciálu hraje zásadní roli schopnost rozumět direkcionalitě jako takové.
Při selekci lokálu, ať už je sloveso statického či dynamického charakteru, sama situace nemůže být chápána jako progresivní vzhledem k nějakému cíli, to samé platí v opačném slova smyslu pro genitiv. Zásadní sémantickou složkou lokačních predikátů je prostorová relace, na jejímž modelování se velmi často podílejí předložky, které jsou nutně přítomné pouze ve vazbách s lokálem, ve vazbách s genitivem jsou však mnohdy podpůrným prvkem jemněji modelujícím situaci, srov. např. škálu Půjdu do školy.
Půjdu ze školy. Půjdu od kamaráda.
Půjdu směrem od školy. Budu u kamaráda.
Budu u školy. Knihovna je blízko školy.
Vedle školy je knihovna. Kolem domu je zahrada.
