Abstrakt
V době krále Ferdinanda I. (1527-1564) se v českých zemích a v Praze v plné míře začala uplatňovat renesance. Projevovala se různým způsobem, přičemž stavitelé používající nový architektonický slovník v mnohém navazovali na motivy charakteristické pro středověké stavitelství.
Vysoké štíty průčelí domů tak získávaly renesanční prvky v podobě vlaštovčích ocasů, které nadále připomínaly gotické stupňovité štíty. Podobně byly pro nový účel používány staré věže, na kterých vznikaly vyhlídky v podobě altánů nebo jen ochozu se zdobně provedeným cimbuřím.
Dalším motivem střešní architektury, která dávala Praze nový ráz, byly horizontáln í atiky, formované půlkruhovými obloučky nebo vlaštovčími ocasy. Veduty města ukazují velké rozšíření všech těchto prvků, dnes bohužel až na výjimky zaniklých, zejména na Malé Straně a na Hradčanech, nově budovaných po požáru v roce 1541.