Na přelomu 18. a 19. století, v době, kdy se farmacie ustavovala jako moderní vědecká disciplína, sehrávali farmaceuti významnou úlohu při šíření nejnovějších objevů z oboru chemie, neboť představovali prakticky jediné etablované představitele tohoto oboru. Práce se zaměřuje na vzájemný obohacující dialog mezi přední osobností té doby - básníkem, spisovatelem a státníkem, ale také přírodovědcem - Johannem Wolfgangem von Goethe a významnými představiteli farmacie té doby, zejména J.
R. Spielmannem, W.
H. Bucholzem, J.
F. A.
Göttlingem a J. W.
Döbereinerem. Goethe, který se o chemii intenzivně zajímal celý život, našel ve farmaceutech své učitele a spolupracovníky v tomto oboru, a na oplátku jim poskytoval nadstandardní podporu pro uskutečňování jejich vědeckých a profesních zájmů.
Zmíněná spolupráce je ilustrována řešením záhadného způsobu travičství popsaného v antické literatuře, na němž s básníkem spolupracoval J. W.
Döbereiner. Pozornost je věnována i odrazu farmacie v Goethově díle (Heřman a Dorota, Faust).
Básníkovy četné pobyty v Čechách, v nichž v souhrnu strávil více než 3 roky svého života, ho přirozeně pak přivedly do kontaktu rovněž s řadou lékárníků Českého království.