Předmětem tohoto příspěvku je postavení orgánů ochrany přírody, ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a jejich úloha ve vybraných řízeních, ve kterých se řeší střety veřejného zájmu na ochraně přírody s veřejnými a soukromými zájmy na rozvoji území prostřednictvím výstavby. Kriticky si přitom všímá zejména změn v zákoně č. 114/1992 Sb. provedených zákonem č. 225/2017 Sb.
Hlavní pozornost je věnována problematickému znění § 56 odst. 6 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 225/2017 Sb., kdy v některých případech jsou oprávněny v řízeních podle stavebního zákona rozhodovat o výjimkách ze zakázaných činností ve vztahu k ohroženým druhům živočichů a rostlin namísto orgánů ochrany přírody stavební úřady