Abstrakt
Při stávající organizaci transfuzní služby v České republice chybí přehled o zastoupení jednotlivých kategorií d árců, frekvenci darování, skupinovém zastoupení nebo věkové struktuře dárců v registrech. Dostupné jsou pouze údaje o celkovém počtu evidovaných dárců, počtu odebraných osob a počtu prvodárců (ÚZIS).
I tyto údaje jsou však těžko interpretovatelné, neboť např. nejsou odděleně sledováni dárci pro různé typy odběrů (odběry plné krve versus plazmaferézy atd.). Cílem práce bylo shromáždit základní data, která by umožnila jednak srovnat údaje z České republiky (ČR) s údaji ze zahraničí (např. projekt DOMAINE EU), jednak sledovat trendy a predikovat možnosti zajištění transfuzních přípravků v budoucnosti.
Oslovena byla zařízení transfuzní služby (ZTS), která užívají informační systémy umožňující cílený export dat a vybraná tak, aby pokud možno reprezentovala transfuzní službu v ČR jako celek. Údaje se podařilo získat od 12 ZTS z různých částí ČR a různé velikosti zařízení (fakultní nebo krajské nemocnice i nemocnice "okresního typu"), celkem tato zařízení provádějí téměř 1/3 z celkového počtu odběrů plné krve v ČR. Struktura sbíraných dat byla zvolena podle projektu DOMAINE.
V souhrnu došlo ve sledovaných ZTS v období 2008-2016 k mírnému nárůstu počtu odběrů plné krve a krev daroval i mírně vyšší počet osob. Tento nárůst neznamená zvýšení aktivity transfuzní služby v ČR jako celku (celková čísla pro ČR se nezměnila), ale je patrně odrazem postupné, i když mírné, centralizace odběrů a zpravování plné krve.
Ve stejném časovém období došlo ve sledovaných zařízeních ke zřetelnému zvýšení průměrného věku aktivních dárců krve, k poklesu počtu přicházejících prvodárců a ke zvýšení jejich průměrného věku. Podíl prvodárců mezi osobami darujícími plnou krev mírně klesá.
Tento trend může představovat riziko pro transfuzní službu v budoucnosti. Má-li být i nadále zajištěna přiměřená dostupnost transfuzních přípravků, bude muset transfuzní služba v ČR na vývoj adekvátně reagovat.