Zpátečníci nebo pokrokáři? Čeští slavjanofilové a jejich role při vytváření moderního litevského národa v polovině 19. století
2018
Abstrakt
Čtyři čeští slavjanofilové Pavel Josef Šafařík, Václav Hanka, Karel Vladislav Zap a Ludvík Ritter z Rittersbergu se v roce 1856 stali řádnými členy Vilniuské archeologické komise. Po dobu jedné dekády nastaly intenzivnější styky mezi českým a litevským prostředím.
Vilniuská archeologická komise spolu s Muzeem starožitností byly prakticky jediné kulturně-vzdělávací instituce, které fungovaly na Litvě po uzavření Vilniuské univerzity v roce 1831. Pro hlavní šlechtické představitele Komise, u kterých převažoval zemský patriotismus bez větších nacionálních konotací, byla přitažlivá idea kulturní jednoty jižních a středoevropských Slovanů a myšlenka vzájemné kulturní mise.