"Groteskní realismus". Zájem o vyobrazení lidí s tělesnými deformacemi v českém renesančním a manýristickém prostředí
Abstrakt
Příspěvek "Groteskní realismus". Zájem o vyobrazení lidí s tělesnými deformacemi v českém renesančním a manýristickém prostředí" pojednává o třech vyobrazeních zachycujících deformovanou podobu lidského těla v 16. začátkem 17. století.
Na příkladech děl Dominica Custose, Dirka de Quada Van Ravesteyna a Heinricha Weiricha se pokusíme ověřit koncepci "groteskního realismu" Michaila Bachtina. Většina lidí v 16. století přirovnávala osoby trpící zvláštními druhy nemocí k podivuhodným lidským bytostem.
Překvapivé je to, že podobné kuriozity byly v oblibě nejen u široké veřejnosti, ale dokonce i na šlechtických a královských dvorech. Z estetického hlediska podobná záliba představuje velký problém kvůli tomu, že "námět" deformované podoby lidského těla porušoval klasický kánon krásy, který se používal během renesance.
V tomto příspěvku prozkoumáme souvislost mezi groteskou a abnormalitou. Předvedeme působení groteskního mechanismu, který je součástí vyobrazení deformovaných podob lidského těla na konci 16. a začátku 17. století.
Zjistíme, proč podobné kuriozity byly v oblibě na šlechtických a královských dvorech a proč sloužili inspirací pro umělce. Příspěvek se také zabývá otázkou manýrismu v českých zemích koncem 16. začátku 17. století.