Rovnost obou pohlaví před zákonem zdaleka neznamená jejich stejnost. Otázka však nezní, zda rozdíly jsou dány "geneticky" nebo "výchovou": kulturní odlišnosti ukazují, že geneticky determinovaná báze celého jevu je "dolaďována" sociálními vlivy.
Po vyvrcholení maskulinity na společenské úrovni 19. století následovala po traumatu 1. a 2. světové války dle autora metamorfóza evropského státu z agresivního Vaterlandu v mateřský a dusivě infantilizující Mutterland, neschopný svým dětem říci ne a v posledku sotva schopný i obrany. Byl-li Vaterland primárně nebezpečným jiným, je Mutterland primárně nebezpečný sám sobě: fenomén sociálního státu (rysy reálných mužů a žen se přenáší na instituce) ochraňujícího "děti" funguje, jen pokud ekonomika prudce roste.
Cílem publikace není posilovat nevraživost mezi pohlavími, ale naopak přátelství a pochopení mezi nimi podporovat.