Česká právní teorie se doposud nezabývala spojením právního institutu svěřenských fondů a cenných papírů. Cílem předkládaného článku je proto při příležitosti pěti let účinnosti právn í úpravy svěřenských fondů nabídnout úvahu nad vtělením práv obmyšleného do cenného papíru, který je označen jako svěřenský certifikát.
V souvislosti s vymezením tohoto cenného papíru se text zaměřuje na výklad zákonných ustanovení, která se váží k identifikaci obmyšleného a stanovení jeho práv. Je rovněž posouzena otázka emitenta svěřenského certifikátu.
Pozornost je dále věnována problematice evidence svěřenských fondů a některým ustanovením platného práva, která by mohla být překážkou při vydávání svěřenských certifikátů. Text je uzavřen zhodnocením praktické využitelnosti teoretického konceptu svěřenských certifikátů a celkovým shrnutím poznatků.