Právní úprava cestovního ruchu v České republice prochází řadou výrazných změn a o možná snad vůbec nejzásadnější, tedy začlenění podstatné části úpravy do zcela nového spotřebitelského kodexu, se nyní začíná diskutovat. Velmi komplikovaným vývojem prochází i mnohaletá příprava zákona o podpoře rozvoje cestovního ruchu.
Objevuje se tedy otázka, jaká je vlastně koncepce a zda vůbec existuje nějaká dlouhodobá aktivní státní politika v oblasti legislativy cestovního ruchu. Takovéto problémy lze přitom vysledovat již téměř století.
Cílem je zachytit, které otázky jsou vůbec upraveny právními předpisy a jak se legislativa vyvíjí a čím je ovlivňována. Právě v současnosti, kdy se uvažuje o dalších zásadních koncepčních změnách, je důležité pochopení takovýchto dlouhodobých problémů.
Použity jsou obvyklé metody právní vědy, ale i historie. Výsledkem je vedle zpracování přehledu dlouhodobého vývoje systému právní úpravy cestovního ruchu hlavně analýza postavení právní úpravy cestovního ruchu z hlediska právního řádu a systému správy.
Ta ilustruje rizika průřezového charakteru cestovního ruchu spadajícího do řady právních odvětví ale také do kompetence mnoha ministerstev. Problémy ale přináší také zejména mimořádná modernost právní úpravy.
To vede k roztříštěnosti, relativní překomplikovanosti, ale také nestabilitě a dokonce zásadní koncepční nepředvídatelnosti právní úpravy.